Saya - na míru vyrobené pouzdro pro konkrétní čepel, kterou chrání před poškrábáním a dalším poškozením při přenášení či ukládání mezi ostatní nástroje

Yakiba - zakalená část čepele.

Ji - nezakalená část čepele.

E - rukojeť

Kakumaki - přední část rukojeti

U tradičních nožů jde o zpevňující objímku rukojeti, protože čepel je do rukojeti "jen" zaražena po nahřátí řapu (Nakago) - čepel často vypadá jakoby z rukojeti čouhala ven - tato konstrukce umožňuje čepel vyjmout pro případné opravy a nebo relativně snadnou výměnu rukojeti za novou.

Druhým způsobem je fixace řapu v rukojeti pomocí pojiva (např. epoxidové lepidlo), tedy natrvalo - takto provedená rukojeť má větší pevnost a vzhledem k tomu, že se vyrábí zpravidla ze stabilizovaného dřeva, její případná nasákavost je zcela minimální a tím nedojde k jejímu případnému povolení... Tento způsob fixace má pak různá konstrukčně/designová řešení. Základními jsou proložka jiné barvy, zpravidla také z jiného druhu dřeva a nebo právě podobná objímka, ale v tomto případě v plném profilu, tedy ne jen kroužek okolo ústí rukojeti, ale masivní část vyrobená většinou z tvrdého odolného dřeva.

Habuchi - linie mezi zakalenou a nezakalenou oblastí, tvořená krystalickými částicemi Nie nebo Nioi.

Hamon - při parciálním kalení se na čepeli vytváří výrazná linie kalení zvaná Hamon; tato část čepele je zásadně tvrdší nežli zbylá, nezakalená část čepele, díky čemuž je možné docílit výrazně oštřejšího břitu, který je navíc velmi odolný vůči opotřebení. Hamon má po zakalení tvrdost okolo 63 Hrc, proto se nože ještě popouští, aby břit nebyl příliš křehký. Výsledná tvrdost je okolo 60 Hrc, zatímco nezakalená část má okolo 45 Hrc.

• Suguha - rovná linie Hamon.
  

• Midare - mírně zvlněná linie Hamon.

• Notare - výrazně zvlněná linie Hamon.

Nie a Nioi - krystalické částice martenzitu zpravidla ohraničující linii Hamon. Z metalurgického hlediska se jedná o stejné krystalické částice - martenzit, ale zatímco Nie jsou výrazná jednotlivá zrna, Nioi jsou zhluky jemných krystalů Nie, které nelze jednotlivě rozlišit. Nioi často tvoří celou linii Habuchi.

Utsuri - druhotný kalící efekt - stín nad linií kalení Hamon.

Nijuba - "dvojitý hamon" - druhá linie kalení (tvořená částicemi Nie a Nioi), kopíruje původní linii Hamon (zpravidla ne po celé délce).

Sunagashi - literárně "proud písku" nebo "proudící písek" - zhluk Nie připomínající stopy koštěte v písku. Obvykle se nachází uvnitř Hamon, blízko a souběžně s Habuchi.

Uchinoke - krátká Nijuba přímo nad Habuchi, která vypadá jako ubývající měsíc.

Konečný vzhled čepele (finish)

Kuro-Uchi - rustikální finish na japonských nožích - čepel je zpracovaná pouze z větší či menší části od ostří, zbytek nože je ponechán v nezpracovaném stavu.

Tsuchime - čepel je zpracovaná pouze z větší či menší části ostří, na zbytku čepele jsou ponechány stopy po kování, čímž vzniká hrubý dekorativní finish. Tento vzniká přirozenou cestou při prvotním zpracování čepele, nebo cíleně, k čemuž se používají kladiva s různými vzory. Výsledný povrch je poté ponechán v neošetřeném stavu nebo se očistí a zaleští - detail povrchu ale zůstává.

Krom estetického významu takto narušený povrch zajišťuje lepší krájecí vlastnosti, protože odkrajovaný kus tolik neulpívá na ploše čepele.

Yasurime - na čepeli jsou ponechány stopy pilníku. Tento finish se dělá po zakalení čepele a jejím finálním zpracování do konečného tvaru. Stopy mohou mít různý sklon, mohou být různě hluboké, ponechané v hrubém stavu nebo částečně rozleštěné při zvýrazňování kalících efektů. Výraz Yasurime pocházi z terminologie japonských mečů - jedná se o stopy pilníku na řapu meče (nakago).

Migaki - leštěný finish jež nechá vyniknout kalícím efektům - vyleštěná čepel nebo její část (ostří), zbytek čepele může být Kuro-Uchi, Tsuchime či Yasurime.