Ručně vyráběné nože inspirované tradičními japonskými kuchyňskými noži Hocho.


Mou snahou je, aby byl nástroj denní potřeby zároveň krásným předmětem.


Čepele jsou parciálně kalené, tzv. na Hamon. Krom linie kalení Hamon se na čepelích objevují také druhotné kalící efekty jako Utsuri, Nioi, Nijuba, Uchinoke a další.

Rukojeti jsou ze stabilizovaného dřeva s proložkou či Kakumaki z ebenu, wenge, rohoviny vodního buvola a dalších.


Ručně vyráběné nože inspirované tradičními japonskými kuchyňskými noži Hocho.

novinky

文化

Tento projekt byl plný nástrah, ale i překvapení... Nejprve dvě prasklé čepele při kalení, potom přetržený brusný pás v pásovce a s tím spojené zranení na levé ruce... Nakonec ale pěkný hamon a úžasný 3D efekt na pouzdře, vyrobeném z ryglovaného ebenu. Výsledek je, tedy aspoň pro mě, úžasný!!  

Tento Bunka, jako dar na zakázku, udělal velkou radost. Obdarovaný se dokonce vyjádřil, že jej nehodlá používat, ale chystá si jej vystavit. Pro mě velká čest!

Jsem rád že i přes počáteční nezdary se dílo povedlo a natolik zapůsobilo.

  • 19418 kalená na Hamon
  • Hamon, Nie Utsuri, Utsuri
  • Migaki finish
  • ručka stabilizovaná lípa / ryglovaný eben
  • pouzdro a pin ryglovaný eben

Rozměry:

  • čepel ve hřbetu cca 3,5 mm
  • délka nože 35 cm
  • čepel 19,5 cm
  • ostří 18,5 cm
  • ručka 15,5 cm

péče o nůž z uhlíkové oceli

Parciálním kalením, tzv. "na Hamon", se zakalená část, tedy břit, stává tvrdší než nezakalená. Díky tomu se dá nůž velmi dobře naostřit a při správném zacházení zůstane ostrý dlouhou dobu.

Břit je díky zakalení po nabroušení velmi ostrý a ale zároveň je také křehčí. Proto se s takovými noži nemá házet, sekat s nimi kosti, páčit špičkou, nebo ji používat jako šroubovák či zabodávat do prkýnka apod.

Nože z uhlíkové oceli nemají žádnou povrchovou úpravu, jedná se o "vyleštěné železo". Je proto potřeba čepele čisté a suché, případně je občas namastit (například krájením salámů apod.).

Používáním nůž postupně zašedne, získá tak přirozenou patinu, která na funkci nemá žádný vliv, naopak nůž činí odolnějším vůči korozi. Při krájení ovoce a zeleniny, tedy surovin bohatých na například kyselé šťávy (jablka, rajčata atd.) se na noži mohou od těchto šťáv objevit skvrny, které stačí opláchnout a utřít dosucha (skvrny nezmizí, ale zabrání se tak naleptání povrchu čepele. Skvrny taktéž nemají vliv na funkci nože.

Pár tipů, aby Vám nůž vydržel, a aby vydržel dlouho ostrý:

  • krájet výhradně na dřevěném prkénku (nepoužívat plastové či skleněné, které nůž tupí - jednoduše řečeno "nekrájet bábovku na talíři"
  • nekrájet kosti (tedy pokud se nejedná o konstrukci nože k tomuto určenou) - může dojít k vyštípnutí břitu
  • nekrájet ale ani například zmrzlé maso - nůž se tupí a muže dojí k nechtěnému zapáčení do stran a ohnutí, vylomení či zlomení čepele (ostatně to se týká všech nožů)
  • nenechávat nůž vlhký, špinavý a neumytý, nebo sice umytý, ale mokrý ve dřezu
  • po použití omýt a utřít do sucha papírovými ubrousky, aby na čepeli nezůstala zbytková vlhkost
  • NEUMÝVAT NŮŽ V MYČCE
  • pokud k noži patří pouzdro, vždy jej používat pro přenášení, či ukládání mezi ostatní nástroje třebas do šuplíku
  • do pouzdra dávat nůž vždy čistý a suchý
  • vysouvat a zasouvat nůž z pouzdra po hřbetu
  • čepel je dobré občas promastit, třeba nakrájením salámu, promastí se tak sama J (v případě delšího nepoužívání například olivovým olejem a rozleštit jej, určitě nepoužívat tzv. WDčko - vysychá a zanesete si tak pouzdro, před dalším používáním jej navíc musíte nejprve řádně umýt
  • ostřit například keramickou tyčkou, či na velmi jemných kamenech (hrubost 1500 a více) pod správným úhlem

z výroby

Vyrábím nože inspirované tradičními japonskými kuchyňskými noži. Fascinuje mě jejich rozmanitost, prakticky na každou činnost, pomalu i na každou potravinu existuje konkrétní typ nože. Stejný typ nože pak může mít několik variací v závislosti na oblasti, kde jej používají (Kyoto, Okinawa, atd). Tyto odlišnosti mohou být v délce čepele, její tloušťce, ale také v jemných tvarových nuancích či způsobu výbrusu. Vzniká tak prakticky nepřeberné množství možností, kde si každý může najít svého favorita. Do své tvorby a výsledného vzhledu pak vnáším i svou vlastní invenci v podobě drobných detailů - jako u Kamagata Usuba (původně převážně jednostranná, rovná čepel), kterou vyrábím uzpůsobenou našim zvyklostem, tedy i jako oboustrannou čepel (nazývá se pak Moroha Usuba) s mírně zvednutou špičkou, kvůli jednoduššímu dokrajování.
K výrobě používám uhlíkovou ocel, získanou převážně ze starých řezných kotoučů. Tomuto se v Japonsku říká "dávat starým věcem nový smysl".

Všechny čepele jsou parciálně kaleny. Výsledné kalící linie Hamon vytváří na čepeli krásné vzory, obvykle doplněné ještě dalšími kalícími efekty, jako jsou stín kalení Utsuri, nebo shluky martenzitických částic Nioi a další. Těmto efektům dávám co nejvíce vyniknout, proto čepele nemají žádnou povrchovou úpravu. Na neleštěných plochách je pak občas ponechána původní patina, případně stopy po kování.

Co se rukojetí týká, i zde se inspiruji u tradičními japonskými "kuchyňáky", původních tvarů se ale striktně nedržím. Používám stabilizované dřevo, jak lokální, tak cizokrajné. Stabilizací, tedy vyplněním pórů epoxidem či akrylem pomocí podtlaku, dřevo získává skvělé vlastnosti, především pevnost a voděvzdornost - po vytvrdnutí je další nasákavost zcela mizivá. Mezi mé oblíbené patří kořenové baly lípy, javoru či kaštanu, nádory akátu, topol, olše, a nebo spaltovaná dřeva. Z exotických pak eben, grenadilla a karelská bříza. Barevné kombinace díky pigmentům přidávaným během stabilizování nemají mezí.

Čepele signuji pomocí elektrolýzy, kterou do oceli vyleptávám svou značku. Tou je vážka a nápis Tombo - japonsky vážka.

něco o mě

Jmenuji se Honza Beneš a nožířství je mou vášní. Mou tvorbu ovlivňuje mnohaletý zájem o japonskou kulturu. Již přes dvacet let se věnuji bojovým uměním, včetně cvičení s japonským mečem. K nožům, a zvláště pak těm japonským, mám tedy velmi blízko. Ve své tvorbě se inspiruji japonskými kuchyňskými noži, které mě fascinují svým osobitým designem, funkčností, zpracováním a variací tvarů. Snažím se, aby nástroj denní potřeby byl zároveň krásným předmětem. Proto jsou moje nože nejen ostré, ale také příjemné na používání a vzhledově atraktivní.